Leden 2015

Poslední maškaráda

6. ledna 2015 v 21:04 | Safira |  Ze života vlčice
Jsem ticho před bouří. Nebe se nejdřív zatáhne a až pak se spustí déšť. Venomanie Gildner, "Zeix"

Zima 2014. Období, kterého jsem se tolik bála... Kvůli kterému se toho tolik stalo... Ještě předtím, než zima vůbec přišla.
Pár lidí se mě ptalo, proč jsem si přes podzim všude psala text Final Masquerade. Standing at the end of Final Masquerade... Protože tenhle podzim, ten začátek a strach ze zimy, ta písnička přesně vystihovala. Mou poslední maškarádu. Sníh...
A potom hory. Zasněžené. Po několika letech bez sněhu zrovna tuhle zimu sněžilo. Náhoda? Ne.
A přesto jsem si řekla, že se alespoň pokusím. Že se pokusím mít i tuhle konkrétní zimu ráda, tak, jako jsem tohle roční období zbožňovala dřív. Vždyť ona za to koneckonců nemůže. Ne úplně. Já jsem viník. Ta bestie ve mně nikdy nespí.
Ale někdy je zatlačena do pozadí.
A mně se to povedlo. Po nějaké době jsem si tuhle zimu oblíbila. I tu potvoru v duši, která je součást každého z nás. Jako zdání klidu, melancholii, náznak smrti,... Ale i přes tohle všechno jako něco nádherného.